1. Černobílé snímky
2. Filtry v digitální fotografii
3. Zvýšení dynamického rozsahu snímku
2. Geometrická optika

Černobílé snímky

Převod digitálně pořízeného snímku do šedé škály je zdánlivě banální záležitost, kterou lze provést ve většině editorů i prohlížečů jediným kliknutím.
To je sice pravda, ale pokud má výsledek odpovídat našim představám je třeba převodu věnovat trochu více pozornosti.
Podívejme se, jak dopadne převod v různých editorech provedený jen tím co nám program pro konverzi primárně nabízí.

Ti z nás kteří se věnovali, či stále věnují klasické černobílé fotografii,jistě poznají, že to prostě není to "pravé ořechové"...
Další důvod, proč jít trochu složitější cestou je možnot aplikace softwarových barevných fitrů. Barevné fitry k ČB fotografii neodmyslitelně patří je jednou z východ digitálního zpracování možnost jejich aplikace až v klidu domova při konečném zpracování snímku.
Převod do ČB je jednou z činností, kdy se lze různými způsoby dobrat ke stejnému výsledku.
Jak již bylo řečeno, programů, které umí převádět do ČB je velké množství, já se budu věnovat dvěma, které používám a které nabízí možnost konečný výsledek našeho snažení co nejvíce ovlivnit.
Jedním z nejrozšířenějších programů pro editaci digitálních snímků je jistě Photoshop.
Pokud pomineme přímy převod pomocí Stupně šedi či Desaturace a chceme mít nad konverzí kontrolu můžeme použít postup přes Lab kanály nebo pomocí Míchání kanálů.
Zatímco první postup dává sice pěkný výsledek ale bez větších možností ho ovlivnit, míchámím kanálů máme možnost nasimulovat barevné filtry používané v klasické ČB fotografii.
Protože v prvním případě v podstatě nic nenastavujeme, je výhodné si tento postup uložit jako akci.

1. Obraz - Režim – Lab barvy
2. Kanály – Světlost
3. Obraz - Režim – Stupně šedi
4. Vypustit kanály – Ano
5. Vrstva – Duplikovat vrstvu (CTRL+J)
6. Prolnutí – Násobit
7. Krytí – cca 30-40%
8. Vrstva – Sloučit
9. Obraz - Přizpůsobení - Křivky – doladit dle potřeby


Pomocí Míchání kanálů můžeme konverzi provést jak ve Photoshopu, tak v oblíbeném a dle mého názoru velmi dobrém programu Zoner Photo Studio, přičemž postup je téměř shodný.


Nejprve je nutné zaškrtnout volbu "Monochromatický" (Photoshop) nebo zvolit "Odstíny šedi" (Zoner). Použitím posuvníku R (Červený) simulujeme použití červeného filtru, posuvník G (Zelený) znamená zelený filtr a posuvník B (Modrý) označuje modrý filtr. Současné použití posuvníků R a G žlutý filtr. Posuvníkem "Konstantní" (Photoshop)nebo "Offset" (Zoner) upravujeme pouze celkovou úroveň jasu.
Součet hodnot na posuvnících by se měl blížit číslu 100. Následující hodnoty jsou uvedeny vždy v nastavení posuvníků v pořadí R, G, B, Konstantní (Offset):

Světle žlutý filtr (45/45/20/-5)

Tmavě žlutý filtr (60/40/20/-7)

Tmavě zelený filtr (5/135/-35/-2)

Tmavě modrý filtr (-45/25/120/5)

Oranžový filtr (90/55/-35/0)

Červený filtr (115/-10/-5/0)




Z přiložených ukázek je zřejmé že filtr zesvětlí vlastní barvu a ztmaví barvu doplňkovou. Takže např. pro zvýraznění mraků na obloze použijeme žlutý až oranžový filtr, pro odstranění drobných vad pleti u portrétu se hodí filtr červený, který ovšem zároveň zesvětlí rty. Ve Photoshopu si můžeme pomoci výběrem a filtry aplikovat selektivně. Po úspěšném převodu si fotografii ještě můžeme natónovat do stále oblíbeného "retro" sépiového odstínu. Například takto:


Po nalezení "ideálních" hodnot, ať už pro převod či tónování, je dobré si je uložit.

Za inspiraci a hodnoty nastavení filtrů děkuji Petru Ozogánovi www.fotoreporter.cz s jehož laskavým svolením jsem je použil.

Filtry v digitální fotografii

Je mi jasné, že na toto téma bylo popsáno hodně papíru i webových stránek, ale přesto neuškodí se podělit o své zkušenosti a přiložit několik ukázek.
Pokud pomineme UV filtr použitý jako ochrana přední čočky objektivu (já ho nepoužívám), zbývají nám pro digitální foto potřebné 3 fitry:
- polarizační
- neutrální šedý
- přechodový
Polarizační filtr je asi nejrozšířenější a plní několik funkcí.
Primárně je určen k odstranění odlesků z nekovových ploch, zvláště vodní hladiny. To je funkce kterou nelze softwarově nijak nahradit.
Druhou méně známou funkcí je potlačení modrého oparu v krajinářské fotografii.



Nejoblíbenější je ovšem pro schopnost ztmavit modrou oblohu a "vytáhnout" z ní tak efektní mraky. Tento jev se však projeví pouze v určitých úhlech od Slunce. Nejvíce ve směru kolmém.
Pro použití v digitálních i analogových zrcadlovkách s autofokusem je doporučovám cirkulární polarizační filtr. Pravdou je, že ne u všech zrcadlovek je to nutné. Já fotím Pentaxem *ist Ds a nezpozoroval jsem rozdíl mezi normálním a cirkulárním filtrem ani v zaostřování, ani měření expozice...





Přechodový filtr teprve fotografové začínají objevovat. Je přitom v krajinářské fotografii téměř nepostradatelný. Manipulace s ním je bohužel poněkud obtížnější, přechoďák v podobě klasického šroubovacího filtru je v podstatě nanic, při kompozici snímku jsme totiž odkázáni na dělicí rovinu určenou filtrem. Proto je třeba používat filtry zasouvané do držáku, např. systému COKIN nebo KOOD.
Já používám fitry KOOD, jsou proti Cokinům podstatně levnější, neutrální filtry opravdu neposouvají barevný odstín a kvalita je naprosto dostačující.



Na první ukázce je snímek, kdy je za cenu správně exponovaného popředí zcela přepálená obloha. Na druhé je naopak za cenu prokreslené oblohy tmavé popředí. Přesunutím kurzoru se objeví snímek s použitím přechodového filtru KOOD Dark Grey Gradient GG2.



Použití neutrálně šedých filtů je myslím zcela jasné, umožňují fotografovat delším časem při stejné cloně či citlivosti. Využití např. při snímcích tekoucí vody, kdy umožní efektní rozmazání.
Použit při focení většiny těchto snímků.

Zvýšení dynamického rozsahu snímku - "sendvič"

Co ovšem dělat pokud přechodový filtr nevlastníme, nebo ho zrovna nemáme s sebou?
Pak musí přijít na pomoc software a tzv. sendvič.
Co to vlastně je? Jedná se o obrázek složený v editoru, který umí pracovat s vrstvami (Photoshop, Gimp) nebo ve speciálním programu (Photomatix) ze dvou nebo i více snímků s rozdílnou expozicí. Následující návod je určen pro ty, kteří si s fotografují rádi sami "pohrají", proto se Photomatixem více zabývat nebudu.
Při tvorbě sendviče máme možnost výsledný snímek složit ze dvou rozdílně exponovaných fotek, nebo vytvoříme falešný sendvič z obrázků získaných při převodu z formátu RAW s příslušnou korekcí. Je jasné, že zdrojový snímek nesmí obsahovat zcela přepálená nebo černá místa, která již nenesou obrazovou informaci.
Je třeba exponovat tak, aby světlá místa byla na hranici přepalu a z tmavých již většinou něco "vydolujeme". Pokud použijeme dva originály, je nutné použít stativ - snímky musí být naprosto stejné.
1.Otevřeme oba snímky a aktivujeme paletku s vrstvami.



2. Zkopírujeme tmavý snímek (CTRL A, CTRL C) a vložíme ho nad světlý (CTRL V)
3. Vložíme masku vrstvy (viz obrázek)


4. Přepneme se do masky vrstvy (ALT + klik)
5. Vložíme obsah schránky (CTRL V), čili tmavý obrázek, objeví se ovšem černobíle
Zde se mám otvírá prostor pro úpravy, které mohou snímek nejvíce ovlivnit.
Téměř určitě ho budeme muset zesvětlit, dále můžeme upravit kontrast, některé oblasti upravit nástrojem štětec apod.
Obecně platí, že čím je maska tmavší, tím světlejší je výsledný obrázek.
6. Masku rozostříme - Gaussovské cca 20-80px



7. Po překliknutí do pozadí se nám již ukáže výsledek naší snahy.
Pokud nejsme spokojeni, pomocí ALT+klik se vrátíme do masky, v historii nalistujeme krok od kterého chceme začít znovu a zkoušíme dál.
8. Sloučíme vrstvy a případně obrázek upravíme pomocí křivek



Aktualizováno:
Nedávno byl dán do prodeje skvělý program Zoner Photo Studio 10, který obsahuje funkci HDR, která umí výše popsané automaticky a velmi dobře. Jako zdrojové můžeme použít 2 nebo 3 snímky ve formátu JPG nebo tyto získat při konverzi z formátu RAW. Většinou získáme dobrý výsledek i při defaultním nastavení, takže se podrobnějším popisem zabývat nebudu a případné zájemce odkážu na stránky výrobce. Zoner

Několik vzorečků z geometrické optiky:

1.díl
2.díl
3.díl